Hasiči města Jablonné v Podještědí JPO III / 1

Vítáme vás na stránkách dobrovolných hasičů z Jablonného v Podještědí

Kalendář

Galerie

Císařské nařízení

My Jozef Druhý

My Jozef Druhý z Boží milosti vyvolený Římský Císař, po všecky časy Rozmnožitel Říše, v Germánii, též Uherský a Český Král, Arcikníže Rakouské, Vévoda Burgunský a Lotharinský etc. Tec.

 

Aby těm truchlivým, vždy daleko se rozmohlým následkům ohňů dle možnosti se zamezilo, uznali jsme zapotřebí býti, pro kraje České země řád k hašení ohně ustanoviti, kterýžto

I.         zamezení

II.       časné vyjevení

III.     spěšné uhašení ohňů, a konečně

IV.        opatrnost proti následkům, ještěby po uhašeném ohni se udati mohli, k svému hlavnímu zření má.

 

 

§. 1.

   Poněvadž neforemný spůsob stavení netoliko k povstání ohně, ale také k jeho  většímu rozmáhání příčinu dáti může tedy se má při zakládání nových domu na to hleděti, aby jeden dům k druhému slavený nebyl, nýbrž kde možná jest, prázdná místa jednoho sáhu mezi každým domem se nechalo.

 

 

 

§. 2.

   Tak také mají stodoly od domů vzdálené za zahradami, aneb kde se stáli může, vně z místa stavené býti.

 

 

 

§. 3.

   Kde se len a konopě plemenějí, jest zapotřebí, aby obce zvláštní sušící pece aneb sušírny  a světnice pro hnětení lnu, a to sice něco podál od místa vystavěly.

 

 

§. 4.

     Při již vystavených blízko sebe stojících, aneb k sobě přistavených domech, jakož i také při stodolách ve vesnicích se vynacházejících, má se aspoň na to pamatovati, aby skrze vysokorostlých a listnatých stromů, obzvláště ořechových, kdež k dostání jsou nejaká ochrana proti ohni se spůsobila. Kde celé řady takových stromů vysaditi se nemohou tuť mají střechy a stodoly, které již v samé vesnici stojejí, aspoň martyrech rohách proti zapálení stromami zaopatřené býti. Však skrzo takové stromy aneb nepotřebné ploty a tady při povstalém ohni nějaká překážka učiniti, aby sousedstvo ku pomoci ze všech stran přistoupiti mohlo.

 

 

§. 5.

    Tu, kde doškové střechy zcela uvarovali se nemohou, vrchnosti aspoň hleděti mají, aby domácí hospodářové to od známého Augermayera o zaopatření střech před ohněm dané ponavřžení následovali.

 

 

§. 6.

    Dřevěné komíny, kde domy skrze chudobu docela ze dříví vystaveni nejsou, nemají se trpěti, a budoucně zcela se zapovídají.

    Zděné komíny ale mají na půl cihly silní, a ne na stojící cihlu zdění býti, ostatně ať nejsou velmi nízké, nýbrž dostatečně nad střechu vyhnané, dosti prostrané, aniž křivě vedené, aby lehce prolezeni a vymítani býti mohli.

 

 

§. 7.

    Kamna ve světnicích nemají se blízko dřevěných stěn postaviti, i také ohnišťata  a jiné vehně mají od dřevěných stěn vzdáleny býti.

 

 

§. 8.

    V kuchyních, na prádlech a na jiných k vejhni určitých místech podlahy nemají dřevěné, nýbrž aspoň buď  zo země aneb z hlíny utlučené býti, když z kamene, cihel, lepenice, a čeho takového býti nemohou.

 

 

§. 9.

    K těm domům, jichžto stavení vlastním řemeslníkům, tj. zedníkům, tesařům a těm podobným, přísluší, nemají se žádni jiní, leč řádní mistři potřebovali.

 

 

§. 10.

   Aby tehdy vrchnost tím jistěji a lehčeji dohlížeti mohla, zdaliž ta o spůsobu stavení předepsán pravidla se zachovávají, pročež nemá se žádné stavení bez obdrženého vrchnostenského povolení stavěti, skrzo což ona v stavu bude. O položení a spůsobu takového stavení v společnosti místného práva posouditi, a svou pečlivostí nebezpečenství ohně odvrátili. 

 

 

§. 11.

Přitom samém ale nemá vrchnost pozůstati, nýbrž skrze gruntovní právo, aneb některého Ouředníka svým časem také bedlivě dohlížet nachati, zdáliž se dle předpisu staví? Ti, kteří naproti tomu jednají, mají potrestáni, a to, co by nedovoleným spůsobem vystaveno bylo, i hned rozházeno býti.

 

Ostatně má se očité vyšetřování od vrchnosti a obce zdarma konati, aniž také za povolení k stavení aneb za dohlížení při stavení nějaká taxa žádati.

 

 

§. 12.

Ne menší pečlivost také na to vynaložiti se musí, aby skrze nepozornost žádný oheň nepovstal, a z toho ohledu má se dělání řezanky, mlácení, hnětení, hachlování  a taková práce v noci buďto dokonce zanechali, aneb je při světle v dobře zavřené lucerně zaopatřeném konali.

 

 

§. 13.

Tím méně má se píce, aby vyschla ke komfnüm rovnali, a louč neb jiné dříví na kamna a ohnišťata klásti.

 

 

§. 14.

Aneb dokona len v topených světnicích aneb ve chlebových pecích v noci sušen býti.

 

 

§. 15.

Střílení a všecko zacházení s ručničním prachem nejen vnitř ve vesnicích, nýbrž také blízko nich, jakož i všeliká vypalování, veškeří kunstovní ohňové, a vůbec známý svatojanský oheň jsou bez toho co nejostřeji zapovězeni. Vesniční práva sama, a vrchnostenští ouředníci mají co nejcitelněji trestáni býti, když na taková přestoupení pozorni nejsou a o jejich zamezení bedlivě nepečují.

 

 

§. 16.

Nižádný ať řezavým uhlím aneb nezaopatřeným světlem skrze ves nejde, aniž nějaký pocestný s hořící pochodní nejede.

 

 

§. 17.

Domácí hospodářové své čeledi, mlatcům a nádeníkům dopustiti nemají, by s nezaopatřeným světlem, aneb dokona s hořícími dračkami po domě chodili, aniž také hospodští u nich stojícím formanům dovolejí hořící svíčku bez lucerny v chlívě vystaviti, aneb jinak s ní nepozorně zacházeli. Jestliby pak proti tomu jednali, mají se co nejostřeji potrestati, a za škodu z toho povstávající stali.

 

 

§. 18.

Vesměs žádný se opovážiti nemá s svobodnou a nezaopatřenou svíčkou s hořící dračkou aneb s řezavým uhlím na půdu, do chlíva, do stodol, aneb do jiných míst, kdežto oheň chytající věci se vynacházejí, jíti, pročež musí pro takové chození a jinou mnohonásobnou potřebu každý dům s jednou neb víceji z dobrého plechu udělanými a dobře zaopatřenými lucernami zásoben býti.

 

 

§. 19.

V místech před ohněm nebezpečných žádný ať tabák nekouří, třebasby faifka s víčkem zaopatřena byla.

 

 

§. 20.

Vypalování kuchyň, a všeliké jednání, kteréžto lehce oheň spůsobiti může, jest co neostřeji zapovězeno. 

 

 

 

 

 

§. 21

Domácí hospodářové mají svým manželkám, dcerám a děvečkám přísně příkázati, by při vaření s máslem opatrně a pozorně zacházely, a zvláště kdyby hořeti počalo,

vody do něho nelily.

 

 

 

§.22

I také nedbanlivosti k mnohonásobnému neštěstí příležitost dala. Domácí hospodářové mají tedy své děti a domácí k tomu přidržovali, aby na oheň

a světlo vždy bedlivý pozor dali. V noci před ulehnutím jsou hospodářové povinni

sami nahlídnouti, a pilně se o to starati, by oheň a světlo dobře uhašeno, aneb v nějakém bezpečném místě zaopatřeno bylo.

 

 

§. 23

podobnou péči mají na horký popel vynaložiti, poněvadž skrze jeho nepozorně vysypání lehce něco se zapáliti, a tady snadno oheň povstati může.

 

 

 

§. 24.

Konečně poněvadž největší nebezpečenství ohně od zanedbání komínu pochází: domácím hospodářům pečlivost o ně dosti poroučeti se nemůže. Jeden každý hospodář má požerák komínů nejméně v osmi dnech jednou bedlivě vymítati. A saze ostrým koštětem oškrabal nechati. Komínové mají v zimě nejméně v každých 6ti týdnech a v létě v každých 3 měsících zcela a to s největší bedlivostí vymetáni býti.

Komíny, ješto prolezeni býti nemohou, mohou se od samých hospodářův, aneb jejich domácích vymítati, ty ale, kteří k prolezení jsou, musejí se skrze skutečné kominíky vymítati, pročež vrchnost starati se má, aby obce v pořádné kontrakty s mistry vešly. Však při tom hleděti má, by obce od kominíků přetaženy nebyly,  a kominíci svou povinnost bedlivě a v určitém času vykonávali.

 

 

§. 25.

Vesniční práva mají na vymítaní komínů a kamen zvláštně zkoumání přesedvzíti,

a nedbánlivě hospodáře vrchnosti i hned oznámiti.

 

 

§. 26.

Pro bedlivější zachování naddolčených předpisů musí se v přítomnosti jednoho vrchnostenského  ouředníka, rychtáře, a obecního vejhozu s přivzetím jednoho kominíka, když na blízku jest a to sice v zimě dvakrát, v létě ale jednou, ve všech domech vyšetřování nebezpečenství ohně předsevzetí. Tuť se musejí veškerá kamna, komíny a ohnišťala dobře prohlídnouti, odstranění všech ohně nebezpečných věcí buďto hned naříditi, aneb na vrchnost a třebas na samý krajský ouřad zamesti.

Potomně   rychtář a obec na to bdili, by všecko, co při té vizitaci nařízeno bylo, zouplna a bedlivě se vykonali, a vesměs v žádné věci proti tomuto řadu ohně se nejednalo.

 

 

§. 27.

Poněvadž ale přes tu všecku předepsanou opatrnost přec ohňové udati se mohou, pročež hned druhá pozornost na časné vyjevení a oznámení  ohně obrácena být má. V oných  místech, kde vlastní ponocní jsou, vyjevení ohně jest hlavní předmět jejich povinnosti. V těch místech ale, kterážto velmi malá nejsou, a přec žádné obzvláštní ponocní nemají, jsou sousedi a obyvatelové povinni jeden po druhým v noci stráž držeti.

 

 

 

§. 28.

Ponocní aneb k noční a ohňové stráži ustanovení lidé mají od času svatého Michala až k velkonoci od 9ti hodin z večera až do 4 hodin z rána, a od velkonoci až do svatého Michala od 10ti až do 2 neb do 3 hodin ponůcku držeti.

 

 

 

§. 29.

Jejich povinnost jest, vždy místo nahoru a dolů procházeti a neustále na oheň pozor dávati, pročež pokusit se nemají v času ponůcky v hospodách, aneb nějaké jiné světnici se zdržovali. Jakby brzo ono skrze čuch, skrz dým, aneb na jakýkoli spůsob nějaký oheň znamenali, a tím více při skutečně vynikajícím ohni, mají voláním, neb troubícím rohem, tlučením na okna a dvéře obyvatele buditi, především jiným ale, kde zvonice před rukama jest, zvonem zvoniti.

 

 

 

§. 30.

Kdyby ponocní nějaký povstalý oheň svou vinou neznamenali, a takový by se rozmohl, mají s největší přísností trestány býti.

 

 

 

 

§. 31.

Jakž brzo nějaký oheň se vyjeví, mají jej rychtářovi místa, konšelům, a spolu také vrchnosti, když se v tom místě nachází, oznámiti, a má se také dle okolostojičnosti v sousedstvu ležícím místám skrze zvonění, aneb jízdné posly o povstalém ohni zpráva dáti.

 

 

 

§. 32.

Ostatně žádný hospodář, aneb někdo z jeho přináležících se pokusiti se nemá, ve svém domě vzniklý oheň tajiti. Mnohem spíše mají, jak brzo oheň znamenají, pokřik učiniti, a o pomoc volati. Opominouti, jak nařízeno jest, oheň  oznámiti, tedy mají takový tajičové od vrchnosti co nejostřeji trestáni, a dle míry jejích mohovitosti k vynahražení spůsobené škody přidržáni býti.

 

§. 33.

Pro spěšnější uhašení povstalého ohně se má již předběžně ta starost vynaložiti, aby času ohně žádný nedostatek na vodě, na hasících nádobách, a na pracovnících nebyl. Pročež vrchnost hleděti má, aby studnice od času k času bedlivě čištěné a dobytčí napajiťala jakož i rybníci a. t. d.  v dobrém stavu zachováni byli.

 

 

§. 34.

V těch místech, kdež málo vody jest, musí se takový nedostatek skrze konské brody a kalužiny vynahraditi, kteréžto nachytáním dešťové vody aneb jiným jakýmkoli způsobem příležitých nižších místech založené býti mohou.

 

 

§. 35.

Vrchnostenští domové a hospody, kláštery, fary, fabriky, pivovarové, mlejny a vejhně mající domy, následovně všecka něco větší stavení jsou výslovně zavázaná, na svých půdách vodou naplněné kadečky míti, i také  jaden kaž  sprostý dům má s jednou takovou vody plnou kadečkou zaopatřen býti.

 

 

§. 36.

V menších vesnicích ale, a tu, kde takové kadečky na půdy dány býti nemohou.

Mají takové u domu od vody a studnic nejvzdálenějších co nejblíž podle domovních

dveří.  Aneb na jiném příležitém místě přikryté stáli. I

 

 

§. 37.

I také na kostelních půdách mají vždy vodní kadečky před rukami,

a jejich doplňování od farářů, kostelníků, aneb od kohokoli jiného,

jemuž kostel svěřen jest, obstaráno býti.

 

 

§. 38.

Aby při nějakém postávajícím ohni na koních, ježtoby vodu neb hasicí nádoby přivážely,  aneb k jiným potřebným příhodám pohotově byli, nedostatek nebyl,

tedy na dané znamení a na povolání nejenom sousedi, nýbrž také i cízí ve vsi se zdržující formané bez odpírání své koně dostaviti povinni jsou. Protož musejí v oných místech, kde koně na společných pastvišťálech přes noc bývají, střídajičně vždy doma zanechati, aby včasu potřeby před rukama byli.

 

 

§. 39.

Vrchnostenští domové a hospody, kláštěry, fary, pivovary, fabriky, mlejny, domy a s vejhněm, a všickni větší domové mají s pořádnými hasícími nádobami, totiž s hřebíkami na střeše, hákami, ručními stříkačkami, a vodními kadečkami dle míry své velikosti za opatřeni býti byli, aby jak sobě, tak také jiným nápomocni býti mohli.

Menší domové musejí alespoň jeden žebřík, jeden hák, některé konve, a jednu plechovou lucernu mýti.

Mimo toho ale mají obce samy pro sebe, kdyby pro nedostatek mohovitosti sobě nic více zjednati nemohli, alespoň jeden k ohni způsobný žebřík, dva háky, jednu ruční stříkačku a pár plechových luceren, jsouce pak mohovitější, i také jednu neb dve vodní štoudve s přínáležícím vozem neb smykem zjednati, a vždy vodou naplněné pohotově mýti.

 

 

§. 40.

Určení hasících nádob týkaje se podacích domů zanechává se vrchnosti, ona však vždy na to hleděti má, aby hospodářové do žádných nepotřebných outrat uvedeni nebyli. Vrchnosti, klášterové, faráři, a svobodní dvorové mají poznamenání svých hasících nádob krajským auřadům poslati, kteřížto nařídějí, co by ještě zjednáno býti mělo, a také mohovitější k opatření metalových stříkačrk nabídnout.

 

 

§. 41.

K zachování dobrého řádu, jenž k spěšnějšímu uhašení povstalého ohně nevyhnutelně potřebný jest, mají domácím hospodářům a pacholkům aspoň ve větších místech jejích povinnosti a práce již předběžně odgruntovního práva aneb rychty oznámené býti.  Někteří ať se k posílání sem a tam a k o znamování ohně, někteří k přinášení vody a k dovážení vodou plných štoudví,  aneb jiných potřebností, jiní k opatrování obhájených věcí, a zase jiní k hašení, k otloukání a k strhování ustanovějí, kteréžto vyměření sousedům každý rok jednou opačeně se oznámiti má.

 

 

§. 42. jak brzo pokřik se stane, a znamení hašení se dá, mají rychtářové a konšelové první k ohni se odebrati, poněvadž na jejich příkladu, přípravách, a poruční, kteréž obec bez vší vejmínky co nejbedlivějí vyplniti má, nejvíc záleží.

 

 

§. 43.

Vrchnost sama, když v tom místě aneb od něj nedaleko svůj kancelář má, musí i hned jednoho ouředníka k ohni odaslati, a tan sice musí k držení dobrého  řádu, a k řízení těch příprav dosti vtipný a rozšafný býti.

 

§. 44.

Obzvláště mají v tom místě nedaleko bydlící tesaři, kováři, zámečníci, kominíci, mlynáři, a takoví řemeslníci s potřebními nástrojemi se dostavěti, aneb někoho ze svých lidí ku pomoci poslati.

 

§.45.

I také hospodářové a jejich pacholci jsou zavázani, hned po daném znamení ohně s svými hasícími nádobami k ohni pospíšiti, a k svým povinnostem se dostavěti, které jim tam poručné budou, aneb ku kterým oni již bez toho určeni jsou.

 

 

§. 46.

Také na blízku ležící panství, kláštery, farářové a obce povinni jsou, nejen žádanou pomoc uděliti, nýbrž sami od sebe, jak brzo o nějakém v jejich sousedstvu povstalém ohni zprávu obdržejí, s lidmi a nádobami jedni druhým k pomoci přispíšiti.

 

 

 

§. 47.

Při ohni může se ovšem přítomný lid, když  toho potřeba jest, k práci doháněti, a k práci neschopné, následovně jenom překážející osoby odháněti, však má se s jedním  každým mírně zacházeti, aby žádný od hašení odstrašen nebyl.

 

 

§. 48.

Při hašení má se všecko nepotřebný křik dle možnosti uvarovati, s přinášením vody dobrý řád držeti, když někteří vodu dodávají, aby zase druzí pro vodu šli a t. d. cesta, kudy vody v rukouch aneb na vozích se přiváží, má vždy svobodná, nezamezení a lucernami osvětlená býti, konšelové a jiní starší muži z obce pak mají se starati, aby lidí v chůzy neb v jízdě sami sobě nepřekáželi.

 

 

§. 49.

času, když mužstvo ku práci k ohni se odebralo, mají ženy a děvečky doma zůstati, aby v čas potřeby dobytek v chlívech odvázati mohly, jenž slouha s pomocí některých k hašení nepotřebných lidí bez meškání na pole vyhnati, a do bezpečnosti uvést má. Když blízko hoří, musejí ženy a děvečky střechy vodou polejvati, a zboží z domů vynášeti, kteréžto na jisté již určité a mužskou stráží osazené místo snášeti mají.

 

 

§. 50.

Když nebezpečenství ohne se rozmahá, tedy musejí na půdě okna a vikýřové vesměs zavřeni, dveře a průdušní díry sklepů aneb klenutí s kamením, drnem, rumem, aneb hnojem založené, obzvláště ale všecky oheň chytající věci odstraně

býti.

 

 

§. 51.

Na kostelní věže a půdy má se v takových příhodách i hned voda nositi, okna a vikýře od jisker ubezpečiti, a dražší kostelní zboží co nejspěšněji odstraniti.

 

 

§. 52.

Jsa oheň ještě zavřený, nemá se jemu jak dlouho možná jest, žádný průduch dopustiti, nýbrž litím vody, a nějakým jiným možným spůsobem udusit hleděti. Kdyby ale oheň  již skutečně vyrazil, aneb nějaké místo dostihl, kdežto obilí, seno, sláma atd.  se vynachází, následovně kde lití vody nic více nespomáhá, tuť musí okolo ležící dříví odstraněné, blízcí ploty, jestli se to již před tím pro obdržení svobodného přístupu nestalo, rozmetáni, střecha strhnutá, a i se stěnami a hořícími ostatkami, by oheň ukryl, a udusil, dovnitř shozená býti.

 

§. 53.

Okolo stojící domové nemají bez veliké potřeby strhováni býti, toliko tenkrát, když rozšiřování ohně na žádný jiný způsob přetrhnouti se nemůže , má se k strhování přikročiti. V tom příběhu žádný domovní hospodář ušanován býti nemá, naproti tomu ale také ten, kohož to trefí, za pohořelého držán, a stejného práva s oným oučasten bude.

 

 

§. 54.

Kdyby také již oheň uhašen byl, nemá přec žádný z těch k hašení ustanovených lidí dříve odejíti, dokad tamní rychtář, aneb ten, jenž to hašení řídil, nedovolí.

 

 

§. 55.

K spáleniště mají se vlastní strážní ustanoviti, kteří pozor dají, aby skrze skryté jiskry oheň se zase neobživil, a znova hořeti nepočalo.

 

 

§. 56.

Veškeré hasící nádoby napotom se shledají, jednomu každému, což jeho jest, se navráti, a o jejich správu a vynahražení starost se ponese.  

 

 

§. 57.

Kdoby na hasících nádobách něco svévolně pozyl, aneb polámal, ten má mimo ouplného vynahražení ještě k zasloužité pokutě potažen býti.

 

 

§. 58.

Ti ale, ještoby některé z nich odstraniti, sobě přivlastniti, aneb dokona odprodati se opovážili, mají dle zemského práva jakožto zlodějové souzení býti. Což tím více o tech se srozumívá, kteřiby toho nelidského skutku schopni byli, a z těch v času ohně zachráněných věcí pohořelých něco ukradli.

 

§. 59.

Konečně po uhašeném ohni má se i hned krajskému ouřadu o tom zpráva dáti, a od něho vyšetřiti, na jaká způsob ten oheň povstal, aby jak neopatrní, tak i také nezbední počátníci ohně k odpovídáni a k trestu potaženi byli.

 

 

 

Dáno v našem hlavním městě Vídni dne 25. měsíce Července v sedmnáctistém osmdesátém pátem, panování našeho Římského v dvacátém druhém a dědičných zemí v pátem roce. 

 

 

Josef.

Poslední komentáře
16.05.2012 16:20:42: Modelkám nabízí Modelingová agentura INFINITE MODELS Plzeň stát se modelkou a být zařazena do agentu...
 
Foto Hasičské vodní fontány u příležitosti akce města Loučení z Létem